Tak máme za sebou poslední letošní oficiální klubovou akci, Zavírání nebe 2011.

Babí léto, které v současné době vládne, nám připravilo počasí přímo fantastické a je trošku škoda, že si na naše letiště nenašlo cestu více pilotů i přihlížejících. Přivítali jsme kolegy z Paskova, Ostravanu, Zbyslavic a pár desítek přihlížejících.

Silva s Blanche zajistily tradiční bufík, vůně grilujících se klobás byla všude kolem nás, k tomu vychlazené pivko, ať už alko nebo nealko. Káva, nějaká ta sladkost a milé slovo byly připraveny pro všechny přítomné. Holkám tímto moc děkujeme!

První sobota v září patřila soutěžnímu křtu nového letiště LMK Paskov, Dino letiště se nachází v blízkosti Dino parku u Orlové.

Plocha je to velice zajímavá a v případě silnějšího větru si na ni užijeme jistě spoustu zábavy, z jedné strany vysoké topoly, z druhé strž. Ostatně legraci jsme užili i v bezvětří!

22 pilotů po krátkém nástupu a upřesnění pravidel nastoupilo krátce po deváté ke startu prvního kola.
Hned první přistání ukázala, že přesnost bude problém.

Tak nám přibyl další pořadatel soutěží RCEK. Ostravský klub Ikarus si vybral pro svou soutěž letiště v Trnávce u Mošnova.
Místo je to velice hezké, členitý terén, v okolí pole, sem tam kousek lesa. Ti, kteří umí najít termiku, měli žně. Sešlo se nás 22 a z tradičních účastníků chyběli jen borci z Hranic.

Počasí bylo fantastické, mírný vánek, 26°C a k dokonalosti chyběl jen občasný mráček.
V bufíku nabízeli grilované klobásy, kafe, chlazené pivko. Pohoda.

A v pohodovém tempu pokračovala celá soutěž.

Po delší odmlce jsme zase vyrazili na soutěž. Cesta byla příjemná a krátká, od Hranic nás dělí sotva 50km. Předpověď počasí slibovala jen občasné přeháňky a mírný větřík, aby se soutěžící a jejich stroje nepřehřívaly.

Po našem příjezdu už byl na letišti čilý ruch, někteří přijeli již v pátek a nocovali v autech, nebo stanech. Konečně se na jedné soutěži setkali piloti ze všech koutů republiky, plus již tradiční zástupce Slovenska, Palo Polonec. Konečný počet pilotů se zastavil na čísle 34 v kategorii RCEK a 8 ve „velkých RCEK“.

Devět startovišť, dostatek časoměřičů, výborný bufet,

Jak už to tak letos bývá, s příchodem soutěžního víkendu přichází i změna počasí, k horšímu!

Medardovi to ale naštěstí opět nevyšlo a tak jsme zažili na Valašské poměry velmi příjemné klima. Po příjezdu sice foukalo měrou nebývalou, anemometr ukazoval téměř 10m/s, v průběhu dne však vítr slábnul, až se na chvíli utišil zcela. Létali jsme teda ve vichru, nízké oblačnosti, na polojasné obloze, v jemné dešťové přeháňce i v „oleji“. Po této stránce musel být uspokojený každý labužník.

Soutěžících se sešlo šestnáct, asi obava z počasí.